Naše Tělocvičná jednota Sokol Plzeň V s historicky vžitým názvem „Pětka“ byla založena v srpnu roku 1907 po slavném V. Všesokolském sletu v Praze. Podnět k jejímu založení dal br. Karel Vácha, cvičitel Sokola Plzeň I. První ustavující valná hromada jednoty se konala 14. září 1907 za přítomnosti padesáti členů. Starostou byl zvolen br. Holub a náčelníkem br. Bureš.
Podle dostupných dokumentů, měla naše jednota v té době pouze pronajaté místnosti v budově II. české reálky v Plzni na Mikulášském náměstí. Byla tam kancelář, tělocvična, čítárna a aula, kde se konaly výroční schůze (valné hromady).
Členů stále přibývalo a tak se již v dubnu 1910 zrodila myšlenka na vybudování sokolovny. Vzniklé „Stavební družstvo“ pro postavení sokolovny se však po třech letech 23. dubna 1913 likvidovalo s deficitem 537,61 Kč a tak první akce na postavení sokolovny ztroskotala. I. světová válka byla za dveřmi, nehledě k tomu, že Rakousko nikdy Sokolu nepřálo.
Že sokolská práce byla všestranná, dokazuje v plné míře tělocvičná jednota Sokola Plzeň V. před i po vzniku I. republiky. Kromě základní tělovýchovy byly pořádány výstavy k významným výročím, besedy, vycházky a výlety.
V roce 1913 vzniká pěvecký a dramatický odbor. Je na velmi dobré úrovni. Například 38 členný pěvecký sbor (sbormistr K. Václ) je zván k mnoha příležitostem i mimo okruh města. Jsou pořádány koncerty, plesy, posvícenské, silvestrovské a různé přátelské zábavy.
Od září 1922 se hraje loutkové divadlo. Zakladateli zde byli dva vynikající loutkáři manželé Novákovi, kteří také spolupracovali se známým loutkářem Josefem Skupou. Se svými loutkami hráli nezištně skoro ve všech sokolovnách po celém kraji, ale i v cizích zemích, kde propagovali kulturní, výchovné a hlavně národní poslání.
V provozu je znovu vybudovaná knihovna – čítárna, která nabízí nejen sokolskou ideu, ale i poezii, literaturu zábavnou, poučnou a cestopisnou. Hrají se zde šachy a různé společenské hry. Velmi dobře si vede i dramatický odbor.
„Pětka“ rostla a postrádala sokolovnu s tělocvičnou. Zejména z peněžních darů svých obětavých členů a aktivit výše uvedených, dramatických, pěveckých a loutkářských odborů, získala potřebnou hotovost na zahájení stavby. Na počátku roku 1923 je odkoupen zatím pronajatý pozemek na Nepomucké tř. Všechny výpočty a plány byly okamžitě předloženy Stavebnímu úřadu ke schválení a povolení k projektované stavbě, kterou připravil br. Macháček. V dubnu téhož roku (1923) se již na pozemku začalo pracovat.
Při okrskovém sletu dne 11. května 1926 je slavnostně otevřeno letní hřiště a 3. června 1926 zde slaví svůj svátek dorost, když je „rozhalena vlajka dorostu.“ V dalších letech jsou na tomto letním hřišti konána všechna veřejná cvičení. Pracuje se na stavbě šatnového pavilonu, tribun, sedadel a hudebním pavilonu. Po dokončení prací na hřišti, touží jednota po sokolovně. To se však nepodaří, protože původní záměr – mít budovu k Nepomucké tř., tj. vpravo při vstupu na pozemek – nebyl schválen. Proto je pavilon, který byl plánován pouze jako šatna, rozšířen a 2. září 1928 je „rozšířený pavilon“ slavnostně předán k užívání celé sokolské jednotě Plzeň V., místo tolik chtěné sokolovny.
„Pětka“ byla příkladnou sokolskou jednotou. Lidé se tu nerozdělovali na kasty ani podle zaměstnání, ani podle politických stran. Všichni se snažili svou profesí přispět ke společnému dílu. Pavilon „Pětky“ byl pro ně druhým domovem. Sem si chodili zacvičit a zasportovat na hřiště, zahrát kuželky, popovídat, zatančit i zazpívat. V této době se jednota rozrostla už na 1378 členů.
Od roku 1907 na „Pětce“ fungovaly tyto oddíly: gymnastika, atletika, košíková, odbíjená, lyžařství, výletnictví a táboření v oddílech: – Muži I. a II. oddíl – Ženy I. a II. oddíl – Dorostenci a dorostenky – Žáci a žákyně, Odbory loutkářství, dramatický, pěvecký sbor mužů a žen. Pořádaly se maškarní plesy, plesy a zábavy, loutkové divadlo, mikulášské a silvestrovské veselice. Organizovaly se výlety a pochody po okolí Plzně.
Po vpádu Němců do naší republiky však byl Sokol záhy zrušen. V pavilonu se střídali nájemníci a ničili vše co se dalo. Pavilon a cvičiště sloužilo Wehrmachtu jako skladiště. Práce pracovitých a starostlivých sokolských rukou propadala zkáze. A co nedodělali lidé, dokončil noční nálet na naše město dne 17. dubna 1945, kdy padaly pumy v bezprostřední blízkosti pavilonu a proměnily ho skoro v trosky. V této předválečné a válečné době byl starostou Sokola Plzeň V. br. Ing. František Mlynařík, členové se tajně scházeli u svého starosty v bytě, účastnili se také protifašistického odboje, aby se po sedmi letech mohla jednota vrátit ke staré tradici.
V roce 1947 se opravila střecha, zbytky dlaždicové podlahy byly vyměněny za dřevěnou. Hřiště bylo opět vyrovnáno a vyštěrkováno. Vychází několik čísel časopisu „Věstník“ Sokola Plzeň V. a opět se cvičí a sportuje. Sokolové Pětky se nevzdali a usilovně se vrhají do práce s nadějí na lepší budoucnost.
Přišel převrat v roce 1948. Nepříznivá doba pro Sokol, který byl brzy po XI. Všesokolském sletu definitivně zrušen. S ním i naše milovaná „Pětka.“
Malá jiskřička naděje svitla v roce 1968, kdy se členové Sokola Plzeň V. opět sešli. Z dorostenců a dorostenek byli již cvičenci středního věku. Bohužel sovětské tanky znovu umlčely naší činnost.
Znovuobnovení
17. listopad roku 1989 otevřel novou naději oživit myšlenky Sokola. 3. února 1990 se z podnětu manželů Patrovských a podpory br. Duchka, br. Sýkory, ses. Tauberové a manželů Lukešových zrodila myšlenka : Pokusit se o obnovu staré jednoty.
První ustavující členská schůze se konala 28. března 1990 se 111 přítomnými členy. Na základě úspěšných jednání manželů Patrovských s řediteli škol se opět cvičí v tělocvičně gymnázia na Mikulášském náměstí a v tělocvičně Masarykovy školy. Zahájení cvičení všech oddílů bylo stanoveno na 1. října 1990. Začínají oddíly starších a mladších žen, žákyň a nejmladšího žactva. Od začátku ledna 1991 se připojují i mužské oddíly. Žáci se učí základní míčové technice. Cvičení mužů je zaměřeno na kondiční gymnastiku.
28. února 1991 na první řádné valné hromadě, která se koná v aule gymnázia na Mikulášském náměstí byl zvolen výbor jednoty Sokola Plzeň V. v tomto složení: starosta Ing. Zdeněk Duchek, místostarosta Věra Patrovská, jednatelka Jarmila Tauberová, náčelník František Sýkora, náčelnice Dobroslava Lukešová, hospodář Vojtěch Patrovský, matrikář Vladimír Lukeš, oddíl stolního tenisu Ing. Jaromír Kasal, oddíl kuželek Josef Čechman.
17. 6. 1991 nám byl opět předán k užívání náš pavilon.